„Jak je možné, že už si tu skladbu prostě nepamatuju? Tak dobře jsem ji uměla, hrála jsem ji zpaměti na několika koncertech, cvičila jsem ji několik měsíců a znala jsem ji pozpátku! A teď jsem ji na pár týdnů odložila a zabývala se jiným repertoárem, a nemůžu si vzpomenout ani na začátek?“
Tuhle otázku jsem si položila během své klavírní cesty opravdu hodně krát. A pokaždé jsem byla naštvaná a rozladěná, protože když už jsem do toho investovala tolik práce a času, chtěla bych si přece ty skladby pamatovat napořád!
Následovaly ještě další otázky.
K čemu mi teda je to všechno cvičení, nervy na koncertě, tolik práce, když stejně všechen repertoár zase zapomenu, jen ho přestanu pravidelně cvičit? Je to normální? Děje se to i někomu jinému, než mně? Nebo prostě nemám dobrou paměť? Nemám dostatečný talent?
Poznáváte se v tom taky? 🙂 Pokud ano, tak vězte, že v tom NEJSTE SAMI.
Mám pro vás ale dobrou zprávu. Není to tak černé, jak to vypadá. 🙂 Během let zkušeností se hrou na klavír jsem měla možnost poznat a pochopit, jak to s tím starším repertoárem je a jak nám na naší klavírní cestě prospívá to, že se k němu vracíme.
Zapomínání je normální
První věc, kterou je potřeba si uvědomit, je, že zapomínání je normální. Nestudovala jsem vývojovou psychologii ani medicínu, takže se nebudu vyjadřovat odborně, ale budu vycházet ze svých zkušeností, z toho, co jsem o hře na klavír v životě nastudovala a zažila. A napíšu to tak, aby to bylo srozumitelné pro nás pro všechny. 😉
Naše hlava nemůže neustále udržovat v pohotovosti to obrovské množství informací, které se na nás neustále valí. Věci, které děláme na denní bázi, máme neustále připravené k použití, ať už je to slovní zásoba, recepty našich oblíbených jídel, jízdní řád našeho spoje do práce, anebo – správně! Skladby, které právě cvičíme.
Naopak věci, které umíme, známe, ale nepoužíváme je denně nebo ani příliš často, se ukládají do našeho podvědomí. Máme je tam stále a můžeme po nich kdykoli sáhnout.
Platí ale, že čím méně danou věc používáme, tím hlouběji se propadá v naší hlavě. Můžete si to představit tak, jako byste měli v knihovně 3 knihy.
První byste četli každý den, takže by se na ní nestihl usadit žádný prach.
Druhou byste četli třeba jenom jednou měsíčně, takže byste z ní už nějaký ten prach museli otřít.
A tu třetí byste vytáhli jenom jednou za rok. Na ní už by vrstva prachu byla docela silná.
Ale z každé té knihy byste po nějaké době tu vrstvu zase oprášili a mohli knihu číst. A takhle podobně to funguje i s naší hlavou při opakování starého repertoáru.
Pouze lidé s geniální pamětí, nebo klavíristé, kteří se živí hraním profesionálně (což často jsou také lidé s geniální pamětí), jsou schopni si bezchybně pamatovat několik hodin repertoáru a hrát každý večer recitál s jiným programem.
Profi klavíristé trénují svou hudební paměť od útlého dětství, takže jejich paměť má velikou kapacitu a pracuje opravdu skvěle. U těch největších světových špiček se často genialita pojí s tzv. fotografickou pamětí, tzn. že se podívají do not a prakticky hned umí skladbu zpaměti, protože se jim tam otiskne.
Vždycky jsem to obdivovala…ale já jsem normální člověk. Trvalo mi vždycky dlouho dostat skladby do paměti a bohužel o mnoho kratší dobu, než jsem je zase pozapomněla. Pokud to máte podobně jako já, tak nesmutněte. Naše cesta nevede na světová koncertní pódia, je jiná, ale to neznamená, že je v něčem špatná nebo horší. 😉
Starý repertoár není nikdy úplně ztracen
Na příkladu s knížkami jsem chtěla ukázat, že starý repertoár není pro nás nikdy úplně ztracen. Jenom bude trvat rozdílně dlouhou dobu ho opět oživit, nebo jak se v muzikantské praxi říká „oprášit“ (slyšíte tam taky tu asociaci s tím prachem…? 🙂 ) podle toho, jak dlouho jsme danou skladbu nehráli.
Takže je normální, že skladby, které aktivně cvičíte, máte také nejlépe v „pohotovosti“, jste schopni je hrát celé zpaměti, vystupovat s nimi na koncertech, máte je prostě v prstech i v hlavě.
Skladby, které jste už odložili, časem pozapomenete. Budete si možná pamatovat nějaké fragmenty, ale pravděpodobně byste je už nezahráli jen tak z fleku od začátku do konce bez chyby zpaměti a před koncertem byste je museli pořádně zopakovat a pocvičit.
Dobrá zpráva ale je, že co jste jednou nacvičili, už vám vždycky zůstane v hudební i motorické paměti! Jenom je potřeba danou skladbu opět dostat „do formy“.
Když budete opakovat starou skladbu, tak zjistíte následující pozitiva:
- Čtení not bude mnohem jednodušší! Už jste přece tu skladbu celou kdysi přečetli, takže podruhé jako když najdete.
- Už nebudete muset všechny technické parametry zvládat od začátku. Vaše prsty si postupně vzpomenou, kudy a jak po klaviatuře běžet a navíc pravděpodobně také zjistíte, že je pro vás jednodušší skladbu hrát, než to bylo tehdy, když jste skladbu cvičili poprvé. Přece jste se od té doby opět posunuli!
- Bude vám trvat daleko kratší dobu skladbu opět dostat do koncertní podoby, než když začínáte s novou skladbou úplně od začátku.
- Skladbu, ke které jste se vrátili, nebudete už nikdy hrát po hudební stránce stejně, jako v minulosti. Objevíte nové souvislosti, nové zákonitosti, bude k vám mluvit nově, jinak. Sami jste jako pianisté i jako osobnost vyzráli, jste starší, zkušenější, a tak i vaše provedení bude mít jinou hloubku. I profesionální pianisté nahrávají tu stejnou skladbu vícekrát v životě, v mládí i ve stáří, a v jejich interpretaci jsou značné rozdíly!
- Protože jste se jako pianisté posunuli, porozumíte lépe také celkové struktuře skladby, lépe si odůvodníte hudební teorii. A pokud hudební teorie není vaše silná stránka, ráda vám s tím pomůžu.
Jak oprášit starší repertoár
Otázkou tedy zůstává, jak oprášit starý repertoár.
Přes vyjmenovaná pozitiva je potřeba si uvědomit, že jste skladbu už déle nehráli, a že vám to tedy nepůjde hned všechno zpaměti, v tempu a v koncertní podobě.
Je potřeba počítat s tím, že vám to i tak zabere nějaký čas. A ten bude úměrný tomu, jak dlouho jste skladbu nehráli a také tomu, jak obtížná daná skladba je.
Něco jiného je vracet se ke skladbám, které jsou na začátečnické úrovni, zatímco vy jste mezitím už dosáhli na úroveň pokročilou. Takové skladby vám půjdou zahrát prakticky z listu a opravdu vám při oprašování příliš moc práce nedají. 😉
My se ale zaměříme na to, jak oprášit takový repertoár, který je přibližně na té úrovni, na které jste, nebo jen o trošku jednodušší než skladby, které cvičíte v současnosti.
Vraťte se zpátky v čase
První věc, kterou udělejte je, že se v myšlenkách přeneste do fáze, kdy jste ani napoprvé skladbu ještě neuměli a měli jste ji nacvičenou zhruba na 75%.
Nesnažte se hrát hned v plném tempu ani celou od začátku dokonce. Dejte prstíkům čas, aby si vzpomněly, co mají hrát. Na něco si vzpomenete rychle, něco vám bude chvíli trvat.
Cvičte zvlášť i dohromady a volte pomalejší tempo. Prohrávejte skladbu soustředěně.
Rychlou techniku cvičte pomalu, ale s pulzací stejnou, jako v rychlém tempu (tj. nemusíte už cvičit po tónech – to jste dělali, když jste skladbu poprvé četli, ale po větších celcích, skupinkách tónů. Už víte, odkud kam vedou fráze, běhy, kde jsou opěrné body a pulzy, to už jste jednou nacvičili 🙂 ).
Nečekejte, že to bude za den hotové a zopakované! Vyspěte se na to. Spánek pomáhá ukládat a třídit všechny nové vjemy z předchozího dne, a ráno zjistíte, že skladbu máte daleko lépe v rukách, než předchozí den.
Závěrečné myšlenky
I náročná skladba, kterou jste už v minulosti hráli v koncertním provedení (čímž myslím ten nejlepší stav, do jakého jste ji v dané době dokázali nacvičit) se vám bude cvičit do finálního tvaru daleko snáze a rychleji, než skladba, kterou jste začali cvičit úplně od začátku.
Protože už jste tu cestu jednou prošli.
Takže nebuďte smutní z toho, že zapomínáte starý repertoár.
Je normální, že v hlavě nosíte pouze to, čím se aktuálně zabýváte a co právě cvičíte. Ale vězte, že pokud se budete chtít ke starému repertoáru vrátit a zopakovat si ho, tak to sice dá práci, ale zdaleka už ne takovou, jako když jste skladbu cvičili úplně poprvé. 🙂
P.S. Pokud hledáte inspiraci do vašeho klavírního repertoáru, vyzkoušejte moji Klavírní bonboniéru. Čekají tam na vás skladby, které zdokonalí vaši techniku a potěší vaše srdíčko.
Jsem autorkou úspěšného eBooku Pohádkově snadné čtení not pro malé klavíristy a celé řady dalších praktických eBooků, které si ode mě můžete stáhnout zdarma.:-)
Více o mně se můžete dočíst ZDE >>
- Můj rok 2023 - 2.1.2024
- Fiktivní rozhovor: Wolfgang Amadeus Mozart očima Nannerl - 22.7.2023
- 9 nejkrásnějších klavírních filmových melodií - 4.7.2023