Vše, co potřebujete vědět o studiu na ZUŠce

Již dlouhou dobu se velice obdivuji webu Škola zvesela, jehož autorka Jára Bednářová umí naučit děti látku základní školy opravdu hravým a zábavným způsobem. Proto si ani nedovedete představit, jakou radost mi udělalo, když mě autorka oslovila, aby se mnou udělala rozhovor. S jejím laskavým dovolením jsem publikovala rozhovor v plném znění i u sebe na webu a doufám, že v něm najdete praktické informaceodpovědi na to, co vás zajímá ohledně studia na ZUŠce.

Jaromíra Bednářová, autorka rozhovoru:

Se sympatickou učitelkou klavíru Evou Suchánkovou jsme se sešly v příjemném prostředí pražského hotelu Duo. Znaly jsme se trochu z virtuálního světa díky naším totožným názorům na výuku dětí – učit je hravým a zábavným způsobem. S Evou se povídá velice příjemně a tak záhy vznikl rozhovor na téma studium na ZUŠce. V článku se dovíte nejen kdy a jak začít u svého broučka s výukou hudby, ale také zajímavý tip, jak dětem přímo pohádkově vysvětlit zápis not.

Pokud rodiče chtějí, aby jejich dítě hrálo na hudební nástroj, jak poznají, který je nejvhodnější?

To je velice individuální. Velice často se stává, že pokud rodiče hrají nebo hráli na hudební nástroj, volí pak pro své děti ten stejný, protože tomu sami rozumějí. V případě rodičů, kteří sami na hudební nástroj nehráli, bych doporučila vzít svého drobečka na koncert (třeba do místní ZUŠky), ukázat mu všechny možné nástroje a zpěv, a pozorovat, co se mu nejvíce zalíbí. Každý nástroj má svá specifika. Doporučuji se také řídit podle toho, co se jim doma bude chtít poslouchat. Například začátky hry na klavír jsou velice příjemné na poslech, protože na klavír se nedá „hrát falešně“. Asi i proto je klavír stále nejoblíbenějším a nejžádanějším hudebním nástrojem v Čechách.

V kolika letech je optimální, aby se dítě začalo učit hrát na hudební nástroj?

Pokud se budou hlásit do ZUŠky, většinou přijímají děti od dovršeného věku šesti let, tedy v době, kdy dítě začíná chodit do první třídy. Pokud by chtěli začít dříve (některé děti začínají ve 4 či 5 letech), budou muset chodit soukromě – ale to se dá domluvit i v ZUŠce osobně s některým z učitelů. Dá se též chodit úplně soukromě do té doby, než je drobečkovi 6 let, například učitel může docházet do rodiny, a pak může dítko nastoupit do ZUŠky. Dnes je těch možností opravdu hodně.

A co když si usmyslí začít s hudbou třeba 12 leté dítě?

Mnoho rodičů si myslí, že když už je jejich dítěti 8 nebo 10 let, že je už pozdě začít hrát na hudební nástroj. Ano, je pravda, že menší děti se učí vše rychleji, než starší, ale ráda bych všem řekla toto: NIKDY NENÍ POZDĚ. Pokud má dítě k nástroji vztah, zahořela v něm jiskřička a touha se naučit hrát, tak se hrát naučí. Odhodlání a píle je totiž základním předpokladem každé činnosti. I mezi profesionálními muzikanty jsou tací, kteří začali hrát až třeba ve 14 letech a dnes se tím živí. Samozřejmě je ideální začít se učit hrát, když je dítě malé, ale někdy třeba není příležitost, možnost. Je potřeba se ale nenechat odradit, když se ta příležitost naskytne.

Jak své dítě do ZUŠky přihlásit?

Na internetu si rodiče vyberou ZUŠku, do které svého drobečka budou chtít přihlásit a stáhnou si přihlášku, kterou vyplní a donesou nebo odešlou do ZUŠky. Na jejím základě budou pozváni k přijímací zkoušce. Na přijímací zkoušce si učitelé jednoduchými úkoly prověří talent každého drobečka. Většinou nechají děti zazpívat lidovou písničku a vytleskat rytmus podle zadání učitele. Když dítě již hraje na nějaký hudební nástroj, může na zkoušce i zahrát. Konkrétní požadavky se dají většinou snadno dohledat přímo na stránkách ZUŠ, do které budou své dítě hlásit.

Kolik stojí studium na ZUŠce?

Vzhledem k tomu, že studium na ZUŠce je dotované státem, jsou poplatky opravdu minimální. Na ZUŠce, kde pracuji já, je to asi 1200 Kč za pololetí, a zhruba v této cenové relaci se to v Česku pohybuje.

Chodí všechny děti i na hudební nauku?

Ano, hudební nauka je velice důležitou součástí výuky hry na hudební nástroj, takže kromě hodin nástroje děti ještě chodí jednou týdně na hudební nauku. Děti se musí naučit číst notový text, což je při hraní na hudební nástroj asi to nejtěžší, protože samotné hraní budou děti hravě ze začátku zvládat po sluchu a zpaměti. U klavíru je čtení not o něco komplikovanější, než u řady dalších nástrojů, protože se děti musí naučit číst zároveň hned ve dvou klíčích – houslovém a basovém. Hlavně s basovým klíčem pak děti často bojují.

Jak tedy řešíš čtení not se svými žáky? Existují nějaké pomůcky na doma?

Já jsem čtení not se svými žáky vyřešila tak, že jsem pro ně vytvořila eBook „Pohádkově snadné čtení not pro malé klavíristy“, v němž celou problematiku vysvětluji pomocí pohádkového příběhu. Děti si tak každou notu spojí s jednou pohádkovou bytostí nebo předmětem, a vytvoří si tak řadu mnemotechnických pomůcek pro hravé a snadné zapamatování not. Učení je doplněno veselými omalovánkami a celou řadou interaktivních úkolů, které děti baví a pomohou jim udržet pozornost při učení. Zároveň jsem pro eBook zkomponovala celou řadu skladbiček, na kterých si děti ihned vyzkouší čtení not v praxi, což je vlastně hlavním cílem – umět noty přečíst a rovnou je i zahrát.

Tak to zní skvěle.

A teď mě tak napadá – pokud se dítě bude učit hrát na klavír, stačí pořídit digitální pianino nebo je potřeba sehnat normální, akustické?

Pokud to je v možnostech rodiny, doporučuji pořídit jejich broučkovi standardní akustické pianino. Není nutné kupovat hned úplně nové za desítky tisíc. Pro začátek si skvěle vystačí se starším nástrojem „z druhé ruky“, kde se v rozpočtu vejdou mezi 15-20.000 Kč. Pianina mají velkou životnost. Většinou je stačí jen dát naladit a i když jsou to již „babičky a dědečkové“, kterým je přes 80 let, splní svou funkci dokonale. Pokud pak postupem času rodiče uvidí, že jejich malý muzikant dělá pokroky a potřeboval by lepší a novější nástroj, starý prodají a koupí lepší. Pokud nechtějí pianino kupovat ze začátku vůbec, můžou si ho dokonce půjčit za pár stovek měsíčně z hudebního fondu. Jedině na akustickém nástroji se dítě naučí dokonale ovládat klavírní techniku, úhoz, správnou práci prstů a paží při pohybu po klaviatuře. Digitální pianina, byť i sebelepší (a sebedražší) nikdy nenahradí akustický nástroj a děti si na nich bohužel kazí techniku, úhoz, vnímání krásy klavírního tónu, prostě všechny zásadní důležité věci, které by se děti měly hned ze začátku naučit správně.

Co rodiče čeká po přijetí jejich dítěte do ZUŠky?

Dítě se nyní začne učit hrát na hudební nástroj či zpívat. Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o mimoškolní aktivitu, na které by se dítě odreagovalo a duševně si odpočinulo, například jako keramika, kreslení nebo sport. Hra na hudební nástroj vyžaduje velké soustředění na hodinách a pravidelnou domácí přípravu, bez které se žádný drobeček neobejde. Je tedy potřeba počítat s tím, že kromě docházení na hodiny do ZUŠky budou muset doma nastolit pravidelný režim cvičení, na které budou jako rodiče muset dohlížet. Nemusí se jednat o dlouhé hodiny strávené u nástroje, ze začátku stačí 10-15 min denně nebo alespoň 4x týdně. Jakmile si dítě navykne na pravidelnost a začne hru na nástroj vnímat jako samozřejmou součást každodenního života, mají rodiče vyhráno. Ze začátku je také velmi prospěšné, pokud s dítětem na hodiny může chodit někdo z rodiny. Bývají to nejčastěji maminky a babičky, ale mívám na hodinách i tatínky. Zejména pokud rodiče na hudební nástroj nehrají, je dobré vidět, jak učitel s dítětem pracuje a zjistit si, na co doma dávat pozor.

Co bys vzkázala čtenářům závěrem?

Setkávám se s mnoha lidmi, kteří mají sen naučit se hrát na klavír, ale pochybují o sobě, myslí si, že nemají talent ani hudební sluch a bojí se, že hraní na klavír nezvládnou.Využila bych této příležitosti k tomu, abych vám, kteří se takto cítíte a čtete náš rozhovor, vzkázala toto: Svět se nedělí na talentované lidi a ty bez talentu. Dělí se pouze na ty, co to chtějí zkusit a ty, kteří jsou příliš líní vystoupit ze své komfortní zóny. Je vědecky dokázáno, že na klavír se dokáže naučit úplně každý člověk na zemi. Klavír má totiž oproti jiným hudebním nástrojům obrovskou výhodu v tom, že stačí „mačkat“ správné klávesy a hudba se rozezní sama. Nemusí se na něm tedy tóny hledat, protože tam už jsou a jen čekají, až začnete hrát. Samozřejmě to stojí nějaký čas, než se člověk naučí hrát a každému to jde jinak rychle, ale zvládne to opravdu každý!

Krásná motivační tečka, moc děkuji za rozhovor.

Jaromira Bednarova
Jaromíra Bednářová je učitelka na 1. st. ZŠ a spoluautorka projektu Škola zvesela. Je také autorkou několika eBooků, ve kterých propaguje myšlenku, že k lepšímu pochopení a zapamatování si učiva je nutné zapojit nejen myšlení, zrakovou a sluchovou oporu a pohyb, ale hlavně – zábavu!

Komentáře
Eva Lorenc