Magický klavír, adventní punč a Marek Kozák

3 808

Právě jsem se vrátila z Opavy, kde se na přelomu listopadu a prosince konal v krásných prostorách církevní konzervatoře festival oslavující hru na klavír s názvem Magický klavír.

Na festival jsem byla pozvána přijet udělat pár přednášek o tom, čemu se věnuji a jak učím. Hned při prvních slovech po telefonátu s organizátorkou festivalu jsem podle jejího nadšeného hlasu cítila, že celá akce bude na podobné vlně, na které pluju i já. Takže jsem pozvání přijala. 🙂

Opaváci předčili moje očekávání.

Od první minuty byli všichni strašně milí, usměvaví, pohodoví a přátelští. Už dlouho jsem nezažila tolik pozitivně naladěných a pohostinných lidí na jednom místě!

Na nádraží mě vyzvedla mladičká studentka konzervatoře Markétka, která mi během naší krátké pěší chůze do Beethovenovy ulice, kde se příhodně nachází konzervatoř, ukázala snad všechny krásy města, doporučila nejlepší kavárny a ukázala mi moje ubytování na internátě přímo v budově konzervatoře.

Potom jsme se vypravily na koncert dětského sboru na náměstí, kde se zrovna začaly konat vánoční trhy.

Nikdy předtím jsem v Opavě nebyla, a protože hrozně ráda poznávám nová místa a lidi, byla jsem na všechno zvědavá, chtěla jsem všechno vidět a vyzkoušet.

Seznámila jsem se s organizátorkou festivalu Magický klavír, která dětský sbor dirigovala, a po koncertě jsme si šly (byly jsme samé ženy) dát ještě vyhlášený místní punč. Na výběr bylo několik druhů příchutí, já jsem si nakonec vybrala jablečný a byl skutečně vynikající.

S holkama jsme byly prakticky ihned jedna ruka, takže jsme si mezi sebou všechny potykaly a oslavily jsme tak naše první setkání. 😉

Večerní Opava s adventní výzdobou rozhodně stojí za to. Hlavní nákupní třída se celá třpytí díky stovkám světélek pověšených jako girlandy mezi stromy, a navíc v noci začalo sněžit, což nádherně dokreslovalo celkovou předvánoční atmosféru.

Holky mi prozřetelně ukázaly dvě drogerie, kam bych si v případě SOS stihla zaběhnout koupit náhradní silonky na další den kdyby mi ty moje selhaly (pro muže: žena by měla mít vždy s sebou dvoje silonky, kdyby jedny pustily oko). Ujistila jsem je, že mám s sebou sice jenom jedny, ale že určitě vydrží, protože stály dvě stovky a měla jsem je na sobě jenom jednou. 😉

Došly jsme ještě večer zpátky na konzervatoř, a já jsem se byla „skamarádit“ s technikou v sále, kde jsem následující den v rámci festivalu měla dvě přednášky.

Mým úkolem bylo popovídat o mém projektu Procházka světem klavíru a o tvorbě eBooků pro klavíristky, které se věnuji. Jako první jsem povídala o eBooku Pohádkově snadné čtení not, a představila svoji metodu čtení not pro děti pomocí asociací, mnemotechnických pomůcek a praktických cvičení.

Pak jsem představila doplňkový materiál k hudební nauce, který jsem vytvořila, a tím je pexeso Hudební nauka hravě (již není v prodeji), a nakonec jsem představila svůj klavírní klenot, sbírku skladeb Klavírní bonboniéra, a zahrála jsem z ní také několik skladeb na ukázku.

Večer bylo vše pěkně připravené na další den, kdy na festival přijelo zahrát na 4 velké koncertní bloky 113 žáků z 25 ZUŠek. Opravdu neuvěřitelná oslava hraní na klavír a radosti ze vzájemného sdílení hudby.

V den festivalu jsem měla dvě přednášky.

Asi půl hodiny před první přednáškou jsem se začala připravovat. Dala jsem si na kupičku všechny materiály, které jsem si přivezla s sebou, oblékla jsem si šatičky, učesala se, a navlékla svoje silonky za dvě stovky, které jsem měla jenom jednou na sobě.

Ozvalo se „rrrrup“, to sjelo oko na jedné noze, a za pár vteřin „rrrrup“, to sjelo ještě jedno větší na druhé.

Byl čas na SOS plán.

Venku od rána hustě chumelilo, takže to znamenalo:

► převléknout zpátky do zimního a doběhnout do nejbližší drogerie

► koupit pro jistotu DVOJE silonky za 36 Kč

► doběhnout zpátky a znovu se převléknout do šatů

► OPATRNĚ natáhnout silonky

► a dorazit včas na vlastní přednášku.

Ale zvládla jsem to. 😀

Můžete se podívat na záznam přednášky.

Jednu z mých přednášek mi iniciativně skoro celou natočila studentka Markétka na mobil, takže mám záznam, za což bych jí chtěla ještě i touto cestou moc poděkovat. Nahrávka není nijak upravená, neměli jsme ani stativ, takže je to takový velmi autentický zážitek na podívání i k poslechu. I se zvoněním ve škole. 🙂

Záznam přednášky má 30 minut, a můžete se na něj podívat níže.

Co vám záznam z přednášky přinese?

  • Uvidíte mě naživo, což přenáší vždy tu nejlepší energii
  • Uslyšíte, jak sama pracuji se svými materiály v hodinách klavíru
  • Uvidíte můj přístup k výuce hry na klavír
  • Získáte praktické tipy pro efektivní a radostnou práci s dětmi u klavíru
  • Uděláte si přehled o zmiňovaných eBoocích a možnostech jejich využití v hodinách klavíru




Po první přednášce jsem se vydala na toulky zachumelenou Opavou, a využila jsem i doporučení a zašla posedět do kavárničky v Obecním domě.

Magický recitál Marka Kozáka

Třešničkou na dortu celého festivalu Magický klavír byl klavírní recitál mladého českého pianisty Marka Kozáka. Jeho vystoupení bylo opravdu doslova magické.

Marka nadšeně sleduji už od našich společných studií na AMU, protože ho považuji za jednoho z nejlepších a nejinspirativnějších mladých českých pianistů. Je to neskutečně skromný a hodný člověk, který má dodnes i přes svoji slávu před každým svým koncertem trému a klade na sebe vysoké nároky, aby bylo všechno perfektní.


V Markově vystoupení je vždy na prvním místě hudba, nikdy neupřednostňuje sám sebe, aby se chlubil svojí nepřekonatelnou technikou. Tento obdiv nechává plně na posluchačích a soustředí se na to, aby na pódiu tvořil a neustále posluchače něčím překvapoval a okouzloval. Pod jeho rukama zní i ten nejobyčejnější nástroj jako nejdražší Steinway, a to opravdu nepřeháním.

V loňském roce jsem pečlivě sledovala jeho úžasné úspěchy například na klavírní soutěži ve Varšavě, kde se probojoval až do semifinále, a samozřejmě na soutěži Pražského jara, kde získal druhou cenu a zvláštní cenu za provedení skladby Kejklíř od moderního českého skladatele A. Skoumala.

Marek totiž mezi Haydnovou sonátou a Schubertovými Imprompty hrál Kejklíře na závěr první půlky koncertu, a mohu s naprosto čistým svědomím říct, že něco takového jsem ještě v životě neslyšela. Skladba samotná je úplně neskutečná a velmi obtížná, ale v Markově provedení se spojila v naprosto ojedinělý zážitek, doslova ohňostroj zvuků a barev.

Po druhé půlce už jsem to nevydržela, a tak trochu jsem iniciovala standing ovation v celém sále, aby nám Marek přišel ještě zahrát přídavek. 😉

Protože se s Markem dlouho známe, dovolila jsem si toho využít a pořídit si s ním VIP fotku na rautu po koncertě, takže tady ji máte. 😉

Jako obvykle když se potkáme, po koncertě jsme si dlouho do noci psali. Marek souhlasil s tím, že část jeho slov mohu zveřejnit, protože mi připadají naprosto úžasná, stejně jako celá Markova osobnost.


Ja mám s Opavou docela důvěrný vztah… v roce 2008 jsem tam vyhrál varhanní soutěž, takže mne hodně lidí z publika zná úplně od jiného nástroje. Mě to strašně baví. A dnes u toho hraní jsem si říkal, že bych nikdy neměnil…

Marek Kozák

A tady nás máte všechny, kdo jsme se podíleli na programu letos již šestého ročníku festivalu Magický klavír. 🙂

Děkuji moc za tu možnost být s tak skvělými lidmi a nadšenými muzikanty, kteří dokážou mít neustále dobrou náladu a úsměv na tváři. Odjížděla jsem z Opavy s velmi krásnými a silnými zážitky, i s trochou smutku, že něco tak krásného muselo už skončit.

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!

Krásné adventní dny přeje

E.

 

Komentáře
Eva Lorenc
Latest posts by Eva Lorenc (see all)