5 tipů, jak efektivně cvičit na klavír

27 071

Cvičení nám všem, co se hře na klavír věnujeme, zabere spoustu času a energie. Hraní na klavír by mělo do našeho života vnášet štěstí a potěšení. Často se však u klavíru rozčilujeme a vztekáme, když nám to nejde tak, jak bychom si představovali, nebo neděláme takové pokroky, jaké jsme si mysleli, že budeme dělat.

Velmi často je na vině náš špatný způsob trávení času u klavíru, naše nepozornost a sklon opakovat stejné chyby při cvičení.

Přehrávání skladeb vs. soustředěné cvičení

Fakt, že u klavíru prosedíme doma mnoho a mnoho hodin ještě neznamená, že se z nás stane dobrý klavírista. Jde totiž hlavně o to, jak kvalitně se dokážeme na cvičení soustředit, a zda pouze nesedíme u nástroje a mechanicky skladby nepřehráváme.

Následkem takového cvičení je, že u klavíru prosedíme opravdu hodně času, ale výsledky se stále jaksi nedostavují. Nebo se dostavují velmi, velmi pomalu. To člověka demotivuje. Říká si: „Já tomu věnuji tolik času a pořád mi to nejde“, nebo „já se to fakt nikdy pořádně nenaučím“.

Čím je člověk starší, tím méně času na cvičení mu mezi všemi ostatními povinnostmi zbývá. A když chodíte do práce, někdy ten čas na cvičení je téměř nemožné najít.


Proto čím méně času na cvičení máme, tím více ho potřebujeme zefektivnit, abychom za kratší dobu stihli nacvičit vše, co je potřeba.

Mýtus č. 1: Hraní a cvičení na klavír je totéž

Úplně totéž to není. Samozřejmě při obou činnostech na klavír hrajeme, ale jsou vzájemně propojené a jedna bez druhé nefungují. Pokud chceme dobře na klavír hrát, pak je nutné strávit určitou dobu cvičením. Skladby, které chceme hrát, musíme nejprve nacvičit. Cvičením skladeb strávíme daleko více času, než samotným hraním.

Můžete si to představit tak, že vaše skladba má např. 4 stránky, a než ji celou zahrajete, uběhnou 4 minuty. Doma jste ale cvičením této skladby strávili 4 měsíce, než jste se ji naučili dobře zahrát.

Doma bychom tedy měli na klavír víc cvičit, než hrát. 🙂

Mýtus č. 2: Čím vícekrát si skladbu zopakuji, tím dřív se ji naučím

Opakování hraje při cvičení na klavír důležitou roli. Není však až tak podstatné, zda skladbu zahrajeme 15krát nebo 150krát. Podstatné je, jak kvalitně opakování probíhá.


Pravidlo je takové, že pokaždé musíme do opakování vložit nějaký nový prvek.

Cvičení může vypadat například takto:

  • nejprve cvičíme soustředěně každou rukou zvlášť
  • potom pomalu dohromady
  • v pomalém tempu zachováváme stejný hudební prožitek, jako v rychlém
  • pokud ve skladbě běží technika, cvičíme na rytmy
  • techniku také cvičíme ve staccatu
  • zaměříme se na místa, která nám nejdou
  • a teprve potom za odměnu na závěr si zahrajeme jednou v tempu.

Toto jsou příklady, jak si můžete cvičení rozfázovat a obměňovat opakování té stejné skladby nebo stejných míst ve skladbě různými způsoby. Možností je samozřejmě ještě mnohem více.

Mýtus č. 3: Skladby je třeba cvičit vždy od začátku do konce

Toto dělá mnoho lidí, kteří se učí hrát na klavír. Ne že by na tom bylo něco špatného, jednou za čas je dokonce žádoucí si zahrát celou skladbu od začátku až do konce, abychom si udělali představu o skladbě jako o celku.

Při cvičení se ale daleko více vyplácí skladbu rozdělit do kratších úseků, které cvičíme samostatně, a teprve když umíme jednotlivé úseky zahrát správně a vyřešíme si technické problémy, můžeme je zase spojit zpátky dohromady.

Každá skladba je úplně jiná, klade na nás jiné nároky a řeší jiné technické problémy. Proto máme každý svého učitele, který nám pomáhá skladby, které hrajeme, pochopit, zorientovat se v nich a správně nacvičit.

I přesto však existují určité obecné zásady, které mohou vaše cvičení na klavír pozitivně ovlivnit, zefektivnit vaši dosavadní domácí přípravu, ušetřit váš čas a mít pozitivní vliv na rozvoj vašich klavírních dovedností do budoucna.

1. Vytvořte si stereotyp


Vyhraďte si v týdnu přesně daný určitý den/dny a čas/časy, kdy se svému koníčku budete doma věnovat.
  • Například víte, že ve středu odpoledne chodíte z práce nebo ze školy domů v 17 hodin a ve 20 hodin začíná v televizi váš oblíbený pořad.  Vytvořte si středeční rituál. Dejte si čas na odpočinek po práci, svačinu, vyřízení emailů a hovorů, a potom vždy třeba v 18:30 zasedněte na hodinu ke klavíru.
  • Pokud chodíte do práce odpoledne jako já, vyhraďte si na cvičení na klavír například dopoledne, poté, co se nasnídáte, vyřešíte nějaké emaily či hovory, ale ještě nemusíte spěchat vařit oběd 🙂
  • Pokud máte volné víkendy, jsou také velmi vhodné na relaxování u klavíru, protože nemusíte v hlavě nosit seznamy povinností jako ve všední dny a můžete se plně koncentrovat na cvičení.

Vytvoření klavírního stereotypu samozřejmě předpokládá sebedisciplínu. Není to jen tak, dát si závazek a pak ho začít dodržovat. Je tolik věcí, které bychom potřebovali stihnout a dělat.

Je to ale podobné, jako když chcete chodit začít pravidelně sportovat. Také si na to musíte vyhradit čas nad rámec vašich ostatích povinností.

Časem možná zjistíte, že čas strávený u klavíru vám najednou nikde nechybí, protože jste se naučili efektivně plánovat svůj volný čas.

2. Vytvořte si klid na cvičení

Vytvořte si pro cvičení ideální podmínky, kdy vás nebude pokud možno nic rušit. Pouze v atmosféře dokonalého soustředění na jednu věc jsme schopni dělat opravdové pokroky.

Nebezpečným rušitelem klidu je váš počítač. Pokud si vyloženě nepotřebujete na Youtube pustit nahrávku skladby, kterou právě cvičíte, abyste se mohli inspirovat u velkých mistrů, počítač bez milosti vypněte. Pokud necháte počítač zapnutý, může vám během cvičení někdo napsat email nebo zprávu na sociálních sítích. Zpráva zapípá, vytrhne vás ze soustředění, a pokud jste hodně zvědaví, kdo to píše, přestanete cvičit a půjdete se podívat…a je po soustředění. 🙂

Obdobně to platí samozřejmě i pro váš mobilní telefon. Doporučuji dát ho do tichého režimu. Pokud máte na cvičení na klavír přesně vyhrazený čas,  nastavte si na mobilu budík, který vás včas probere z vašeho klavírního hloubání. Dělám to běžně a je to skvělé. 🙂


Zamyslete se nad tím, jaké rušivé elementy vás odvádějí od cvičení na klavír, a zkuste vymyslet, jak to zařídit, abyste měli u klavíru prostor soustředit se jenom na něj.

3. Nepodceňujte rozehrávání

Podobně, jako když jdete na trénink, před každým cvičením je důležité se trochu zahřát, protáhnout a aktivovat tělo. K tomu slouží při cvičení na klavír rozehrávání, tedy hra stupnic, akordů a rozkladů.

Jsem v tomto docela tradiční, protože rozehrávání považuji za vstupní bod každého cvičení a sama to dodržuji celý život. Nezáleží na tom, jak rychle a komplikovaně dokážete stupnice zahrát, ale na tom, že rozhýbete a zahřejete prstíky.

Rozehrávání nám pomůže aktivovat nervová zakončení, která se nachází v konečcích našich prstů, a pomůže nám vycentrovat si prsty na bílých a černých klávesách, než se pustíte do hraní skladeb.


Rozehrávání má ještě jednu velkou výhodu. Pomáhá totiž dávat času strávenému u klavíru dát jasně ohraničený začátek. Nejen tedy pomůže rozhýbat a zahřát naše ztuhlé prsty, ale zároveň tvoří jasný předěl, který nám pomůže přenést se ze světa každodenní reality do světa hudby.

4. Dodržujte prstoklady

Není nic horšího, než předělávat špatné prstoklady. Když se učíme novou skladbu, ukládá se velmi rychle do naší hmatové paměti. Je strašně důležité dodržovat správné prstoklady hned od začátku cvičení nové skladby.

Ve chvíli, kdy budete jeden den při cvičení začínat skladbu 2. prstem a druhý den 3. prstem, mozek si nebude ukládat pouze jednu „cestičku“, po které prsty ve skladbě poběží, ale bude mít těch cestiček na výběr několik.

Po nějakém čase váš mozek narazí v daném místě na „křižovatku“, a nebude si rychle umět vybrat, kterým prstem má hrát. A tak raději na chvíli vypne, a vám se v daném místě udělá uzel a budete dané místo opakovaně kazit a dělat v něm chyby.

Když se budete od začátku učit správné prstoklady a dodržovat je, ušetříte tím také do budoucna velkou spoustu času.


Špatně naučené prstoklady jsou jednou z nejhorších věcí na přeučování. Náš mozek na starých špatných prstokladech bůhví proč lpí daleko více, než na čemkoli jiném, a trvá kolikrát celé týdny soustředěného cvičení, než se svých zlozvyků zbavíte!

5. Soustřeďte se na to, co vám nejde

Mnoho lidí cvičí na klavír tak, že skladbu hraje od začátku do konce. Většina z nás umí vždy velmi dobře zahrát začátek skladby. Je to přirozené, protože když máme novou skladbu, začínáme ji cvičit od začátku, a potom to na nějakou dobu je ta část skladby, kterou již umíme dobře zahrát. Dokonce ji umíme brzy zpaměti, a rádi si ji proto hrajeme často a stále dokolečka.

Abychom však využili čas, který máme ke cvičení, efektivně, musíme začít řešit věci jinak. Vraťme se k místu, kde pokaždé děláme chybu, které nám z nějakého důvodu nejde, „vyjměme“ ho na chvíli z kontextu celé skladby a začněme ho cvičit samostatně.


Naučte se začít cvičit přímo to místo, které vám nejde. Neplýtvejte při cvičení drahocenným časem tak, že budete víc hrát to, co vám jde, ale naopak cvičte víc to, co vám ještě tak dobře nejde.

Až se vám podaří místo vyřešit, můžete ho zase „vrátit zpátky“ do kontextu skladby, začít hrát skladbu od začátku. Uvidíte, jestli jste cvičením problém vyřešili, nebo ne. Pokud se vám podaří zahrát dané místo plynule, je vyřešeno. Pokud ne, zase problémové místo „vyjměte“ a opakujte tento postup.

Tím, že se budete zaměřovat více na místa, která vám nejdou, ušetříte při cvičení mnoho času a velmi ho zefektivníte.

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!

A ještě poslední tip. 🙂

Vyzkoušejte někdy skladbu cvičit od konce

Otočte si na poslední stránku, začněte cvičit od posledního taktu a postupně se propracovávejte k začátku. Tento způsob cvičení dělá divy!

Co dělá při cvičení na klavír největší problémy vám? Podělte se se mnou do komentářů a inspirujme se navzájem!

S láskou E.

Komentáře
Eva Lorenc
Latest posts by Eva Lorenc (see all)