Mami, hudební nauka mě nebaví

9 430

„Mami, mě ta hudební nauka nebaví…“

Věta, kterou uslyší snad každý rodič alespoň jednou za dobu docházky dětí do základních uměleckých škol.

Předmět hudební nauka je totiž povinné absolvovat, pokud děti chodí do ZUŠky na jakýkoli hudební nástroj. Hudební nauka je povinná, protože bez znalostí hudební teorie se nedá dešifrovat složitý notový zápis, a bez něho se zase nedají zahrát skladby, které se děti učí.

Bez hudební nauky to nejde

Samozřejmě můžete namítnout, že zejména malé děti se většinou učí svoje skladbičky ihned zpaměti, a noty k tomu vlastně nepotřebují.. čím déle ale na hudební nástroj hrají, tím delší a složitější skladby budou hrát.

A tím těžší se stává porozumění notovému textu, a to nejen notám samotným, ale také všem doprovodným značkám, zkratkám, italským slovíčkům a pokynům, které nám radí, jak přesně skladbu hrát, v jakém tempu, s jakým výrazem, s jakou artikulací atd.

Bez hudební nauky se tedy neobejdeme, je to nedílná součást procesu hraní na hudební nástroje.


Proč se tedy ale tak často stává, že děti hudební nauce nerozumí a často je nauka nebaví?

Je to zvláštní, ale už když jsem já byla malá a chodila jsem do ZUŠky na nauku, nebylo to ono. Dodnes slyším u mnoha svých žáků věty jako: „Jsme s naukou šíleně pozadu“ nebo „já to vůbec nechápu“. Mnoho rodičů také považuje hudební nauku za trochu podřadný předmět vedle hlavního oboru, kterým je hraní na nástroj. Kvůli nauce se do ZUŠky musí děti také chodit ještě jednou týdně navíc.

Mnoho rodičů proto zvolí tzv. individuál, což znamená, že děti na nauku nechodí pravidelně do školy s ostatními, ale pouze každé pololetí napíšou test z probraného učiva, na který se musí doma samostatně naučit. Většinou to dopadá tak, že to děti nechají na poslední chvíli, protože je nic nenutí se učit nauku průběžně, a pak spoustě věcí nerozumí, nebo mají v hudební nauce opravdu velké mezery.

Pokud navíc nemají doma rodiče muzikanty, nemají tedy ani možnost některé věci pořádně pochopit, a to je škoda. Působí to dojmem, že kolem hudební nauky se vznáší jakýsi záhadný závoj neoblíbenosti.

V čem je tedy zakopaný pes?

Myslím si, že jeden z hlavních důvodů, proč je hudební nauka tak neoblíbená, je, že děti si nedokáží propojit teoretické znalosti, které se učí, s praxí, tj. s hraním na svůj hudební nástroj. Pro děti jsou to dva zcela oddělené a nesouvisející předměty, podobně jako ve škole třeba matematika a čeština.

Sama jsem to poznala na hodinách se svými žáky, když pokládám otázky ke skladbám, které zrovna cvičíme. Stane se, že vidíme v notách napsanou notu g2, kterou se nám podařilo správně přečíst, ale nemůžeme ji najít na klaviatuře.

Nebo se zeptám „co znamená tahle hudební značka a co máme hudebně udělat“ (a ukazuji na crescendo). Děti na mě často hledí a tápají po odpovědi, která k nim nepřichází. Přitom přímo ve výuce hudební nauky se třeba zrovna právě značky pro crescendo a decrescendo učili, a napsali test na jedničku, ale už si nedokázaly propojit, že tohle v této skladbě je to samé crescendo, které se učily v nauce.

Propojte teorii s praxí

Proto je velice důležité, aby si děti to, co se učí v hudební nauce, vyzkoušeli zahrát na svůj nástroj. Je výborné podívat se do not na svoje vlastní skladby a zkusit tam najít to, co se právě učí v hudební nauce. V hodinách nástroje se musí hlavně hrát, a i když se snažíme s dětmi alespoň to podstatné z hudební nauky, co zrovna řešíme v konkrétních skladbách, probrat a zopakovat, není na to tolik času, kolik by bylo potřeba.

Na hudební nauce se zase sejdou stejně staré děti, které hrají na různé hudební nástroje, takže není možné, aby si každý přinesl ten svůj a hráli přímo tam, protože by se zase nestihlo naučit to, co potřebují.

Budeme si muset ještě počkat na to, než někdo vymyslí ideální kompromis, aby na hudební nauku chodily spolu pouze děti, které hrají na stejné hudební nástroje, a výuka hudební nauky se přizpůsobila požadavkům přímo těch jednotlivých nástrojů.

Aby si děti například noty, které se učí, mohly najít a zahrát na tom svém nástroji, kde to potřebují umět. Zkrátka aby děti měly možnost teoretické znalosti rovnou vyzkoušet v praxi při hraní na svůj nástroj během hudební nauky.

To by byla moje ideální představa a přání ohledně tohoto předmětu. Nebudu se ale raději ani pokoušet zaplétat do myšlenek, kolika úřady a papíry a schvalování, problematiky hodinové dotace pro školy a kolika tisíci dalšími procesy by to muselo projít, aby se nakonec zjistilo, že to stejně není možné.

Zvládněte nauku díky pomůckám

Já jsem velký zastánce toho, aby děti chodily na hudební nauku, když mají tu možnost. Bylo by ale také skvělé, kdyby si to, co se v nauce naučí, mohly vyzkoušet rovnou zahrát na svém nástroji, ať už krátce během výuky, nebo pokud to není možné, tak určitě doma s pomocí svých rodičů.

Hodně dětí nemá rodiče muzikanty, aby jim s hudební naukou pomáhali jako třeba s matematikou nebo s češtinou. Téměř každý den mi chodí emaily rodičů s dotazy z hudební nauky.

Proto pro vás ráda vytvářím různé pomůcky na doma, které dětem pomohou rychle a efektivně pochopit a naučit hudební nauku. Pro malé klavíristy jsem vytvořila například eBook Pohádkově snadné čtení not. Dále jsem pro vás vytvořila masterclass Hudební nauka pro klavíristy.

Hraní na nástroj a znalost hudební teorie nejsou dvě oddělené a spolu nesouvisející věci, ale naopak jsou v kompletní symbióze a jedno bez druhého nemůže dobře fungovat. A k tomu dětem my, dospělí, musíme pomoct. 🙂

Tip pro vás: Líbil se vám tento článek a hraní na klavír vás zajímá? 🙂 Ráda vám budu emailem pravidelně posílat klavírní inspiraci z mého webu.

Chci od Evy dostávat emaily!
Komentáře
Eva Lorenc
Latest posts by Eva Lorenc (see all)