Jako klavíristé u svého nástroje sedíme, a to někdy i několik hodin denně. Správné sezení je naprostým základem pro to, abychom měli dobře rozložené těžiště těla při hře, mohli zcela uvolnit ruce až z ramen a volnými pohyby paží ovládat klaviaturu.
Je nutné mít nohy opřené před tělem, nikoli zkřížené pod židlí. Od nohou se můžeme lehce odtlačit, abychom vnímali, že nám pracuje i pánev. Sedíme na klavírní židli na kraji, tak, že cítíme její okraj pod sedacími kostmi, nesedáme si na celou plochu židle. Přitom se dokáže naše páteř napřímit a ponechat si esíčkovitý přirozený tvar. Potom naše ramena krásně zaklesnou do kloubů a paže se uvolní.
Zpevněné pak jsou už jen konečky prstů, ale celá ruka od ramene až ke konečkům prstů je jako mokrý hadr, krásně a příjemně těžká, a dokáže se do klaviatury zapustit váhou.
To je ideální stav, a při správném posedu vás nikdy záda bolet nebudou.
Jako pedagožka se na správný posed se svými studenty velmi pečlivě zaměřuji. Jako studentka konzervatoře jsem ale sedět správně u klavíru neuměla. Bylo to dáno tím, že jsem jako malá začínala hrát v domě dětí a mládeže u hodného pana učitele, který ale nebyl profík, a tak sám nevěděl, jak mě to všechno naučit.
A jelikož nikdo z naší rodiny nikdy na klavír nehrál, rodiče nevěděli, co to obnáší a neznali žádné dobré učitele.
Po několika měsících mě přeřadili do místní ZUŠky, kam jsem až do 13 let jsem pak chodila na klavír a na zpěv k paní učitelce, která také nebyla klavíristka, učila především zpěv a k tomu i hru na klavír. Dříve to tak prostě bylo, kdo uměl alespoň trochu hrát na klavír, tak ho mohl učit.
Teprve ve 14 letech, kdy jsem už toužila dostat se na konzervatoř, jsem se dostala k první profesionální pedagožce klavíristce, která se mnou pracovala pouhých několik měsíců poslední rok před nastoupením na konzervatoř, a snažila se opravit všechny moje špatné návyky v sezení a uvolnit moje paže. Udělala jsem pod jejím vedením velký kus práce a dodnes se spolu setkáváme a jsme v kontaktu, protože to byla ona, kdo mě jako první uvedl do světa opravdové hry na klavír.
Záda mě u klavíru bolela. A docela dost dlouho…
Nemluví se mi o tom snadno, ale bolesti zad u klavíru byly po dlouhá léta mým společníkem, kterého jsem se nemohla zbavit.
Když jsem jako studentka konzervatoře hrála na klavír, hudba mě vždycky tak silně ovlivňovala, že jsem to velmi výrazně fyzicky prožívala. Nedokázala jsem se ukáznit a sedět při hře v klidu.
A samozřejmě jsem při prožívání velkého hudebního napětí prožívala i velké napětí v těle a zvedala ramena nahoru, takže mi najednou váhu celého trupu nesly jenom trapézy, a to byl tehdy základ pro pěkný průšvih.
Na hodinách jsme řešili hudbu, ale ne moje sezení, paže ani techniku, což jsem velmi potřebovala. Já jsem to řešila tak, že jsem prostě co nejvíc cvičila, abych nějak dohnala samostatně techniku.
A průšvih přišel v mých pouhých 17 letech, kdy jsem dostala zadáno naučit se na soutěž jednu z nejnáročnějších skladeb klavírního repertoáru Mefistův valčík od F. Liszta. Já se svou povahou přijímat výzvy jsem se do toho tehdy pustila a dřela jsem 7-8 hodin denně.
Samozřejmě to v této kombinaci nedopadlo dobře, skladbu jsem hrála velmi průměrně, na soutěži jsem neuspěla, což pro mého tehdejšího pedagoga znamenalo velké zklamání, a já byla tak psychicky i fyzicky vyčerpaná, že mě ještě navrch začala bolet záda. Tehdy, v pouhých 17 letech, jsem vážně přemýšlela o tom, že klavíru nechám…
Mefistův valčík od té doby opravdu nesnáším, i když skladba za to nemůže. 😀 Ale mě tehdy začala bolet ta záda a nastal nekonečný kolotoč. Následovalo několik let běhání po všech rehabilitačních centrech po okolí, obstřiky, cvičení. Lékaři léčili následky, ale nikdo neléčil příčinu. Teď, s odstupem let, už vím, že hlavní příčina mých tehdejších problémů, bylo vadné držení těla při sezení u klavíru.
Absolutním základem pro svobodnou hru na klavír je správné sezení.
Naštěstí to dobře dopadlo. Přestoupila jsem k vynikající pedagožce, která se pro mě stala životním vzorem propojení těla a techniky s hudebním vyjádřením, a z jejíž metody výuky dodnes čerpám a velmi úspěšně u ní pokračuje ve studiu hry na klavír i moje sestra Sára. 🙂
Tehdy jsem si uvědomila, že opravdu dobrý pedagog nejen přiblíží a pomůže rozšifrovat studentům hudební vyjádření skladeb, ale dokáže také vysvětlit a naučit přesně pohyby těla, paží a prstů, které jsou potřeba udělat, abychom docílili touženého hudebního vyjádření, barvy, kvality tónu.
Všechno je to u klavíru propojené, hudba s naším tělem, a nelze učit jen to první, a na druhé zapomenout.
Na AMU jsem šla již se správným posedem i skvělou technikou. Jenže moje tělo na prožité trauma nikdy zcela nezapomnělo a pěkně se mi připomínalo.
Kdykoli jsem seděla u klavíru déle než půl hodiny v kuse, začala se náznakem ozývat krční páteř. Stará bolestivá místa se hlásila o pozornost.
Musela jsem vždy přestat cvičit, lehnout na zem na podložku a alespoň 10 minut cvičit rehabilitační cvičení. Pak jsem mohla pokračovat ve cvičení na klavír zase dalších 30 minut.
Když jsem studovala na AMU, cvičívala jsem i 4-8 hodin denně. Když musíte každých 30 minut přestávat a znovu začínat, asi si umíte představit, jak těžké je se vždy znovu rychle zkoncentrovat na cvičení.
Naštěstí to mělo i svá pozitiva, protože jsem se nakonec naučila za 4 hodiny cvičení udělat stejný kus práce, jako dříve za 8 hodin, a výrazně jsem se tedy zlepšila v efektivitě svého cvičení. 😉
Přišel čas, kdy jsem se smířila s tím, že moje tělo asi nikdy nezapomene na problémy s bolestmi zad, a že budu vždy při cvičení na klavír cítit nepohodlí a nevydržím cvičit déle, než 30 minut v kuse.
A pak jsem se poznala s Markétkou Strnadovou
A pak jsem narazila na cvičení, které to všechno změnilo. Fyzioterapeutka Markéta Strnadová vymyslela sestavu cviků, které vrací tělu původní zdravé nastavení svalového aparátu, léčí tu úplně prapůvodní příčinu bolestí zad každého z nás. Pojmenovala ho Vyprošťovák, a toto cvičení v dnešní době léčí tisíce lidí po celé republice.
Byla jsem už v takovém rozpoložení, že jsem byla ochotná zkusit opravdu cokoli, a tak jsem šla do Vyprošťováku. A to byla trefa do černého.
Vyprošťovák se skládá z pěti až překvapivě jednoduchých cviků, které je ale potřeba naprosto přesně provést. Markétka připravila opravdu nesmírně podrobný návod ke každému cviku, aby to člověk opravdu pochopil a správně provedl.
Cvičení je velmi jemné a příjemné, a když cvičíte pravidelně, tak opravdu cítíte, jak při každém dalším opakování vaše tělo jakoby sílí. Uvědomíte si, že máte v zádech svaly, o kterých ani nevíte, a ty začnou jakoby přebírat odpovědnost za vaše držení těla.
S Markétkou jsem natočila rozhovor o správném sezení u klavíru, ve kterém jsme probraly:
- co způsobuje bolesti zad
- jak správně sedět u klavíru
- jak je důležité mít prokrvené pánevní dno, protože dlouhé sezení může vést až k depresím!
A navíc společně s vámi ve videu cvičíme první cvik ze sestavy Vyprošťovák.
Ve videu vám ukážeme, jaký je ideální posed u klavíru, a také návod na to, jak si rychle a efektivně ulevit od bolestí zad kdykoli, když to bude vaše tělo při dlouhém sezení u klavíru nebo kdekoli jinde potřebovat!
Markétka vymyslela léčivých cvičebních programů více, já cvičím konkrétně tyto dva: Vyprošťovák a Yogarestart. Proto jsem se jí raději zeptala také na to, aby vám popsala, jaký je mezi nimi rozdíl, protože já bych to tak odborně nedokázala popsat. 😉
Markétka říká:
„Pokud vážně trpíte bolestmi, a pokud víte, že je potřeba uzdravit pohybový aparát, tak je určitě pro vás nejlepší Vyprošťovák, protože je celý cílený přímo na léčbu a dobře vás provede. Ve chvíli bolestí tělo potřebuje krátkou a jasně cílenou terapii, aby ji zvládlo zpracovat a aby se nahodily hojivé procesy. Yogarestart je vhodný ve chvíli, kdy vaše tělo funguje víceméně v pořádku, a vy si přejete užít si pohyb a zacvičit si. Yogarestart také uzdravuje, je ale vhodný ve chvíli, kdy tělo už unese zátěž. Oproti Vyprošťováku má výraznější hojivý efekt na duši a psychiku.“
Obě cvičení si můžete vyzkoušet zcela zdarma.
První cvik z Vyprošťováku Čápovou si můžete vyzkoušet ve videu během našeho rozhovoru, kde vám ukážeme, jak jeden cvik provést přímo u klavíru nebo v práci.
Z Yogarestartu si zase můžete vyzkoušet zdarma cvičení Aktivní ruka, které najdete tady>>.
Já tohle všechno mám od Markétky a cvičím pravidelně doma. Myslím si, že i když už vás nic nebolí, je stejně důležité cvičení na klavír vyvažovat jiným pohybem, a že zrovna Vyprošťovák nebo Yogarestart vnímám jako investici pro svoje tělo do budoucna, aby mě nic nebolelo u klavíru ani teď, ale ani v šedesáti letech.
P.S. Pokud jste ještě neviděli náš rozhovor, tak si ho určitě pusťte. Má 19 minut a uslyšíte opravdové poklady o vašem těle a o správném sezení nejen u klavíru.
P.S.2. Pokud se vám video líbí, dejte nám like a sdílejte ho se všemi vašimi přáteli, o kterých víte, že trpí problémy s bolestmi zad, aby mohlo pomáhat i dalším a dalším lidem.
Jsem autorkou úspěšného eBooku Pohádkově snadné čtení not pro malé klavíristy a celé řady dalších praktických eBooků, které si ode mě můžete stáhnout zdarma.:-)
Více o mně se můžete dočíst ZDE >>
- Můj rok 2023 - 2.1.2024
- Fiktivní rozhovor: Wolfgang Amadeus Mozart očima Nannerl - 22.7.2023
- 9 nejkrásnějších klavírních filmových melodií - 4.7.2023