Další rok za námi. Letos na Silvestra naše děti usnuly 15 minut před půlnocí, takže jsme sotva měli čas si s manželem nalít šampaňské a rychle přiťuknout, obvolat naše blízké a popřát si do nového roku, uklidit spoušť po celém dni, kdy doma intenzívně hospodaří naše dvě křepelky, uklidit v kuchyni a vyčerpaně padnout do postele, aby nás v 6:30 ráno zase vzbudily.
Podobně jako průběh silvestrovského dne by se dal charakterizovat celý rok 2023 – intenzívní, rychlý, dynamický, chaotický, rodinný i pracovní, úspěšný, ale také unavený, nedospalý, občas vyčerpaný a docela dost nemocný.
Někdy si říkám, že bych si mohla zvolit trochu jednodušší cestu a nepouštět se pořád do všeho tak po hlavě, ale mně se velmi obtížně kočíruje ta vášeň, která ve mě vždycky zaplane, když přijde nový nápad, nový projekt, nová příležitost a já dopředu vím, že to bude výzva, že to bude náročné a určitě kvůli tomu zase nebudu spát a víc odpočívat…:-D
Tohle je moje ohlédnutí za rokem 2023, za tím vším, co je vidět navenek, ale i za tím, co se děje na pozadí všeho mého podnikání, klavírních i rodinných aktivit.
Máma na roztrhání
V lednu 2023 jsem měla 3měsíční miminko. Naše druhorozená dcera Beatrička se má k světu. Od narození je velký jedlík, zdravím kypící buclaté miminko, které se ve 3 měsících začalo přetáčet, v 6 lezlo, v 7 se poprvé postavilo a v 10 už chodilo.
Musím říct, že na jednu stranu jsem nečekala takový „záhul“ s hlídáním, aby mi někde neupadla, a neustálým přísunem jídla, na druhou stranu to vlastně s ní už je v mnohém daleko jednodušší, protože prakticky všechno odkouká od starší ségry a já ji nemusím skoro nic učit.
V lednu jsem se rozhodla, že se znovu přihlásím do programu Momentum, což je celoroční online program pro ženy v online podnikání. Okolo narození Beušky jsem svou účast v programu u mojí mentorky v podnikání Sigrun, jedné z nejúspěšnějších a nejlepších online podnikatelek v Evropě, ukončila.
Po pár měsících jsem se ale cítila jako na vodě. Chyběla mi komunita ostatních žen, možnost si kdykoli přijít pro radu, pravidelný koučink a pevné termíny pro to jít do akce za vytyčenými cíli v mém online podnikání. Cítila jsem se úplně stejně jako naši studenti v klavírních kurzech, když mi píšou po skončení kurzu, že jim komunita a podpora chybí a už se nemohou dočkat, až začne další běh nebo postoupí do další úrovně kurzu.
Takže jsem k Sigrun naskočila znovu. Investovala jsem do dalšího vzdělávání a zpětně musím říct, že to bylo opět jedno z nejlepších rozhodnutí roku 2023.
Díky dalšímu růstu v vzdělání se mi v roce 2023 podařilo úspěšně zrealizovat několik nových projektů a posunout hranice možností tam, kam by se mi loni v lednu opravdu nesnilo, a také vyvážit sama pro sebe psychicky ten neskutečný frmol každodenní péče o naše dvě malé holčičky, protože moje práce mě nesmírně baví a naplňuje a odpočinu si díky ní od neustálého řádění dětí a péče o domácnost.
Chodí mi hodně dotazů od maminek, jak to všechno mohu zvládat mít takové rozjeté podnikání a pečovat o dvě malé děti.
Je to proto, že na to všechno nejsem sama.
V podnikání mám kolem sebe tým spolehlivých lidiček, kteří zastávají každý svou roli a fungujeme jako organický celek. Díky tomu pracuji průměrně 4 hodiny denně (nebo podle potřeby) a v péči o dcerky se střídáme spolu s manželem, který je s námi doma a když nepracuje, pracuju já a druhý z nás je s dětmi a stará se o domácnost.
Konjunkce klavírních kurzů
Během zimních měsíců běžely všechny tři naše velké klavírní kurzy poprvé souběžně najednou! V lednu začali mírně pokročilí, v únoru začal jarní běh začátečníků a na pozadí toho všechno běžel první pilotní ročník nového celoročního kurzu pro středně pokročilé.
Připadalo mi to, jako když se planety potkají na oběžné dráze a vznikne vzácná konjunkce. Byla to opravdu intenzívní jízda, vést tři velké kurzy najednou, ale zvládli jsme to na jedničku i díky mému skvělému týmu, bez kterého bych to nezvládla celé kočírovat, i kdybych neměla doma dvě maličké děti a měla na vše 100 % času a byla stále vyspalá a odpočatá.
Vrcholem našich online kurzů jsou tradiční online koncerty, na které se studenti připravují v řádech týdnů až měsíců a hrají na nich ty nejvíce vypilované skladby.
Pokaždé pukám pýchou, protože opravdu nepovažuji za samozřejmost, že naši dospělí studenti si vedle svých nabitých životů plných práce, péče o rodinu i dalších koníčků, najdou tolik prostoru a nadšení na cvičení na klavír a i přes trému při natáčení, která je opravdu veliká a je to velké vystoupení z komfortní zóny, jdou do akce a vytvoří tak báječné online koncerty.
Je neuvěřitelné sledovat, kam se studenti vypracovali a na jak vynikající úrovni hrají svůj repertoár. Klobouk dolů. Jsem fakt pyšná.
Takto hrají absolventi kurzu pro začátečníky
Takto hrají absolventi mírně pokročilého kurzu
A tohle jsou výkony středně pokročilých. Wow!
Příprava vydání Mého klavíru
Na pozadí toho všeho se chystala jedna z pro mě největších událostí roku 2023 – vydání mé klavírní školy Můj klavír! Hurá!!!
S nakladatelstvím Bärenreiter jsme pilně dokončovali revize, s šéfredaktorkou jsme si vyměňovaly e-maily snad ob den až do poslední chvíle, než jsme odkleply zadání Školy do tisku. A pak následovalo několik týdnů čekání.
Původně jsem měla v plánu oslavit vydání Školy krásnou akcí pro děti, jejich rodiče i učitele klavíru. Měla jsem v plánu udělat několikadenní akci zdarma, ve které si děti vyzkouší různé metody, úkoly a nápady z klavírní Školy. Tolik jsem se těšila, že po 4 letech příprav a tvoření Školy, komponování skladeb a vymýšlení cvičení podložené mou metodikou, a po více než roce prací na finálních revizích, spatří Škola konečně světlo světa.
Ale nakonec ze všech velkých plánů sešlo.
Moje starší dcera Rebecca v březnu onemocněla a já jako na potvoru vždycky marodím s ní. Dostala ošklivou angínu, já od ní..pak znovu ona ode mě a já znovu od ní. Byly jsme nemocné měsíc a půl v kuse, promarodily jsem celé jaro. Byla jsem po několikerých antibiotikách slabá, unavená, bez energie, do toho jsem ještě kojila mladší dcerku a v noci k ní několikrát vstávala. Takže jsem nakonec všech příprav zanechala a naplánovala jen webinář na jeden večer na konci května těsně před oficiálním vydáním Školy.
Všechno nakonec dobře dopadlo. Já jsem se včas uzdravila, moje dcera také a webinář se tak povedl, že během večera spadly webové stránky pod náporem objednávek.
Na první dobrou se prodalo přes 600 výtisků klavírní školy Můj klavír a k tomu jsem ještě vypustila do světa předprodej úplně nového kurzu pro děti, které se učí hrát na klavír – Malý klavírista.
Měla jsem v plánu ho natočit v létě a spustit v září s novým školním rokem. Kurz je báječné rozšíření metodiky tištěné školy a nabízí podporu a vedení rodičům i učitelům dětí. První běh proběhl v září a nesmírně jsem si užila vedení tohoto kurzu, kde pracuji s rodiči a klavírními pedagogy na tom, aby postupovali metodicky správně při výuce dětí i při jejich domácím cvičení na klavír.
Všechny výtisky, které si klienti zakoupí přímo u mě a ne přes jiný e-shop, jsou ode mě podepsané. Je to pro mě čest, že mohu vzít každou tu krásně zpracovanou knížku s veselými ilustracemi vzít do ruky, přivonět, podepsat a pak zabalit a poslat.
Logisticky je to docela výzva, zvlášť, když je období, kdy chodí více objednávek, takže pořád běháme na Zásilkovnu. Nevím, zda to takto zvládnu dělat i do budoucna, že každou, co mám skladem, podepíšu, ale aktuálně ještě pár desítek nechystaných mám, kdybyste po Mém klavíru zatoužili. 🙂
První živý koncert v Praze
S našimi nejpokročilejšími studenty v rámci středně pokročilého kurzu jsme uspořádali v červnu živý koncert. Online koncertů máme hodně, ale živá akce, možnost zahrát si před opravdovým publikem, to je teprve něco.
Přišel červen, bylo krásné počasí, a my jsme se v hojném počtu sešli v mojí pražské klavírní škole Piano School Prague a uspořádali nezapomenutelný živý koncert s našimi studenty.
Setkání naživo s lidmi, z nichž většinu jsem dosud znala jen online, bylo neuvěřitelné.
Dokonce jsem dostala od všech podepsaný obraz s poděkováním, což mě naprosto dojalo. A už teď se nemůžu dočkat letošního živého koncertu!
Do Rakouska za Mozartem
Na celý červenec jsem si vzala dovolenou. Uf. Potřebovala jsem to jako sůl a také jsme se po 3 letech s manželem poprvé rozhodli, že vyrazíme do zahraničí.
S první dcerkou to tehdy moc nešlo, byla miminko a řádil covid, ale nyní jsme se rozhodli, že zvládneme alespoň Rakousko, užijeme si trochu Alpy a vydáme se po stopách Mozarta do Salzburgu. Měli jsme v plánu strávit týden u jezera Wolfgangsee a potom se přemístit na několik dnů do Zillertalu.
Jezero Wolfgangee a okolí mi naprosto učarovalo a protože jsme měli štěstí na horké počasí, došlo i na koupání, ačkoli voda v jezeře byla řekněme pro otužilce. Naše dcerky si na prvním ubytování moc užívaly, měli jsme vybavený byt s terasou, která se dala obíhat tam a zpátky a majitelka domu měla navíc psa, což naše děti naprosto fascinovalo.
Po přejezdu na druhé ubytování jsme stihli výlet na Spieljoch, kam jsem chtěla děti opravdu moc vzít. Nahoře na kopci bylo nejen o příjemných 10 stupňů méně, než v údolí, ale také nespočet dětských hřišť, trampolín, jezírek a aktivit pro děti. O dechberoucích výhledech v jasném letním dni bez mráčku ani nemluvím a dokonce jsme si s dětmi v nosítkách dali i malou asi 4 km túru.
Naše Beuška ale druhý den dostala vysoké horečky, a tak jsme místo dalšího výletu vyhledali pediatra. Bea chytla nějakou dětskou virózu, která prý všude v Rakousku řádila. Znamenalo to žádné další rodinné výlety. S horečkou vždy minimálně 3 dny doma, což byla přesně zbývající délka našeho ubytování.
A tak jsme se na místě s manželem rozhodli, že domů to máme 5 hodin autem, a že nebudeme marodit na ubytování, vrátíme se a necháme ubytování prostě propadnout. Mrzelo nás to hodně, ale zdraví dětí je na prvním místě.
A tak jsme dovolenou přerušili a předčasně se vrátili domů. Beuška se z nemoci rychle zotavila a my jsme zbytek léta trávili doma nebo u babičky, a já jsem také pilně natáčela a připravovala nový kurz Malý klavírista.
Křest Mého klavíru
Září patřilo nejen spuštění nového kurzu Malý klavírista, ale také přípravám na velkou událost – křest Mého klavíru, který proběhl v Praze na začátku října.
Byla jsem tak nervózní! Pražáci mají vysoká očekávání, nechtěla jsem je zklamat. Měla jsem připravenou prezentaci o své metodě výuky dětí, o kterou se v klavírní škole Můj klavír opírám, a čekala mě modelová výuka žáků, kteří už stihli nacvičit skladby z Mého klavíru.
Nakladatelství Bärenreiter dodalo šampaňské, a tak jsme symbolicky pokřtili Můj klavír a popřáli mu, aby přinášel dětem i klavírních pedagogům do hodin klavíru samou radost a plno inspirace a pokroků.
Kmotrem Mého klavíru je ředitel nakladatelství Bärenreiter pan Lukáš Pták, a kmotřičkou jedna z mých nejbližších kamarádek, skvělá klavíristka a skladatelka Zdeňka Sajdlová, která se postarala i o organizaci celého křtu.
Do Švýcarska za Sigrun, Red Circle volá
V listopadu jsme se vypravili do švýcarského Curychu, kde se konala mezinárodní konference, kterou pořádala moje mentorka Sigrun. Setkalo se na ní na 150 žen, které díky svému online podnikání mění životy druhých k lepšímu.
Sigrun je žena, která miluje červenou barvu. Ale je to také žena, která má velkou misi, aby ženy měly ve světě stejná práva jako muži. Pochází z Islandu, kde jsou na tom ženy ve společnosti velmi dobře, ale všichni víme, že tomu tak zdaleka není všude.
Ještě v dnešní době jsou stále pracovní pozice i u nás v Česku, kde za stejnou práci dostává žena menší plat než muž.
Mnoho žen upozaďuje své sny a touhy, protože mají pocit, že si nemohou dovolit najít čas pro sebe nebo investovat samy do sebe, do svého vzdělání či koníčků, protože na prvním místě jsou vždy děti, rodina, chod domácnosti a samy sebe staví na poslední místo.
Pánové prominou, že jsem je tak trochu feministická, ale i já se musím přiznat, že kdykoli před sebou vidím něco velkého, co mě táhne a říkám si „tyjo, to bych taky bych jednou chtěla dokázat!“, okamžitě mi naskočí do hlavy hlásek, který říká: Ale prosím tě! Ještě na to nemáš dost zkušeností, nejsi na to dost dobrá…
Tenhle hlásek se ve mě ozval i v Curychu, když jsem se zatajeným dechem poslouchala příběhy devíti nejúspěšnějších žen, které studují u Sigrun v jejím nejužším kruhu, které dokázaly neuvěřitelné věci a pomáhají díky svému podnikání tisícům žen i mužů.
Stála jsem vzadu v sále a v duchu si říkala, jak neskutečně úžasné by bylo, kdybych jednou na tom pódiu mohla takhle stát já a vyprávět o tom, jak úžasné je hraní na klavír. Jak díky němu moji studenti rostou, cítí se šťastně, překonávají své komfortní zóny a mají v životě kvalitní koníček, na který se každý den mohou těšit.
A pak se stalo něco, co mi vyhodilo srdeční tep asi na 140.
Sigrun mě a pár dalších vybraných studentů nečekaně pozvala na pódium, abych také promluvila o své cestě klavírní pedagožky a o všem, co jsem vytvořila a vybudovala.
A tak jsem seděla na pódiu a i přes obrovskou trému jsem v angličtině hovořila k plnému sálu podnikatelek.
Mluvila jsem naprosto bez přípravy ze srdce o tom:
- Jak strašně moc miluju hraní na klavír.
- Jak fantastickou klavírní komunitu máme.
- Jak jsou naši studenti v kurzech úžasní a jak moc jsem pyšná na to, co všechno se dokázali naučit.
- Jak vděčná jsem, že se mohu věnovat svému milovanému povolání skrze klavírní online kurzy, i když jsem máma na mateřské se dvěma malými dětmi.
Po mém projevu za mnou přišlo tolik žen, jak moc je to inspirovalo a jak důležité jim najednou připadá mít v životě tu pravou vášeň, za kterou jít.
Nemohla jsem tomu uvěřit, a ještě teď mi připadá, že se mi to asi jen zdálo. A já získala odvahu a udělala jsem odvážný krok.
Zapsala jsem se jako zájemce o interní program přímo u Sigrun, kde každý rok intenzívně pracuje jen s uzounkou skupinou žen. Věděla jsem, že si Sigrun pečlivě adeptky do tohoto programu vybírá a investice do tohoto vzdělání je přímo astronomická – možná jako kdybyste se přihlásili na Harvard.
Nicméně jsem to prubla a podala jsem přihlášku, protože jsem prostě věděla, že se jednou mezi těch 10 vyvolených žen chci také probojovat a pokračovat ve vzdělávání a starat se o další růst a zkvalitňování mých online klavírních kurzů.
O 14 dnů později si mě Sigrun pozvala na pohovor na ZOOMu… a přijala mě.
Jsem tam. Dostala jsem se do Red Circle, mezi 10 dalších žen v online podnikání, které pomáhají tisícům svých klientů s nejrůznějšími tématy. Všechny tyto ženy nesmírně obdivuji a nemohu se dočkat, až se od nich budu v roce 2024 moct inspirovat a učit.
Sigrun mi poslala 12 červených růží, každá symbolizuje jeden měsíc roku 2024, jeden potenciál, jeden záměr, jeden splněný sen nebo dosažený cíl.
Čeká mě cestování do zahraničí, hodně vzdělávání a práce na sobě i svém podnikání. Chtěla bych na tomto místě poděkovat svému manželovi, bez jehož „koukej říct ANO, takováhle příležitost se nemusí za rok naskytnout!!!“ bych si možná netroufla na tak velký závazek kývnout.
Vím ale, že to jako rodina zvládneme. Těším se a zároveň se trochu bojím, abych dostála tak velkému závazku a skutečně se stala jednou z těch úspěšných žen, ke kterým tolik vzhlížím.
Předvánoční hospitalizace
Když jsme se vrátili ze Švýcarska, Rebinka ani ne po týdnu zase přitáhla ze školky nějaký moribundus a lehli jsme celá rodina. Celý listopad jsme bojovali s kašlem, rýmou, já pak dostala další antibiotika.
Vykřesali jsme se z toho tak akorát, abych stihla uspořádat pro vás klavíristy poslední workshop v roce Zrychlete své klavírní pokroky, který se velmi vydařil.
Ale jeho závěr nabral poměrně dramatické obrátky, když se naší Rebi vážně přitížilo po prodělané střevní viróze, a museli jsme ji dehydrovanou urychleně odvézt do nemocnice. Poslední noc workshopu jsem strávila s dcerou v nemocnici.
Rebinka se nakazila rotaviry a skončili jsme na infekčním oddělení. Já jsem to tam s ní samozřejmě prodělala o pár dnů později také, a nakonec mi manžel přivezl i malou Beušku, která začala doma také blinkat a měla vysokánské horečky až ke čtyřicítkám.
Z nemocnice nás pustili na etapy, nejprve Rebinku, potom mě s Beuškou, a doma jsme pak ještě týden byly v karanténě a měly přísnou dietu, abyse nám uklidnila rozbouřená bříška.
Na bramborový salát a smaženého kapra jsme mohli zapomenout, takže jsem to nehrotila, k večeři byl dietní losos s kaší, dárky dostaly jen děti a my jsme byli rádi, že jsme doma a spolu.
Co mi rok 2023 přinesl a co budu dělat jinak
Rok 2023 byl pro mě nesmírně intenzívní. Stále jsme si doma zvykali na to, že jsme čtyři. Hledání balance v tom, aby se o mě holky nepraly, aby každá dostala svou denní porci maminčiny lásky a náruče, aby se naučily se spolu dělit a sdílet hračky i prostor, to je úkol, na kterém budu určitě intenzívně dál pracovat. Přeji si, aby se moje holky měly rády a do života šly s vědomím, že mají jedna druhou a že rodina je opravdu to nejcennější, co člověk má.
V online klavírním projektu se udály velké věci. Podařilo se mi dotočit a úspěšně provést stovky studentů dvěma novými velkými kurzy – 12měsíčním programem pro středně pokročilé klavíristy a kurzem Malý klavírista pro děti, rodiče a učitele hry na klavír.
Vyšla moje metodika výuky dětí v tištěné škole Můj klavír v úžasném nakladatelství Bärenreiter. Vnímám to jako životní poctu a uvědomuju si, jak velká zodpovědnost to je a jak velké je to i pro celou naši klavírní komunitu. Budu se snažit dostát téhle cti i v budoucnu a starat se o to, aby děti měly radostné začátky u klavíru, které zvládnout díky efektivní metodice výuky s úsměvem a vytvoří si k hraní na klavír pozitivní vztah do života.
Nesmírně se těším na příští rok, kdy budu studovat u Sigrun v jejím interním programu Red Circle. Ale po zkušenostech z roku 2023, kdy jsem byla tolik nemocná, tak chronicky nevyspalá a unavená, že se musím naučit velmi opatrně hospodařit se svou energií. Chodit včas spát, nepřetahovat pracovní hodiny a v týdnech, kdy mi běží workshopy nebo pečujeme o studenty v běžících kurzech, mít vše v klidu nachystané dopředu tak, abych pak nemusela práci dohánět na úkor odpočinku, spánku a zdraví.
Dále se chystám ještě víc věcí delegovat a lépe hospodařit se svou energií. Pořád ještě se toho snažím kočírovat moc najednou. Mám v plánu pustit několik povinností a věcí, které mi uvolní ruce a dodají prostor k více odpočinku a méně stresu. O některých věcech, které mám v plánu, ještě teď nemohu mluvit tak otevřeně, ale všechno se to dozvíte postupně v roce 2024. 🙂
Závěrečné poděkování
Na závěr chci poděkovat za vše, za co jsem opravdu vděčná. Děkuju moc:
- své rodině za neutuchající podporu, jmenovitě hlavně svému manželovi Štěpánovi, bez jehož podpory a stoického klidu si nedovedu představit fungovat a také mojí mamince, která se velmi významně, často a s velkou dávkou nadšení podílela na babičkování, abychom mohli mezitím natáčet videa do mých kurzů
- všem našim klavírním studentům a studentkám z našich klavírních kurzů – opravdu si moc vážím toho, že vás mohu provázet po vaší klavírní cestě a udělám maximum pro to, abyste byli nadále u klavíru nadšení, spokojení a získali spoustu dalších rad a inspirace
- svému úžasnému týmu: mojí asistentce Martince Humpolíkové za dokonalý systém v mém tvořivém chaosu a neutuchající energii, se kterou se vrhá na ty naše hromady práce, Markétce Leštinové za laskavé a nadšené pečování o studenty v našich FB skupinách, klavírním lektorkám Julince Gavrilové, Sáře Suchánkové, Natálce Lukáčové, Klárce Štěpánové Králíčkové za dokonalé zpětné vazby a péči o naše studenty v kurzech, programátorovi Dominikovi Mervartovi, který pro mě cokoli vyřeší, účetní Romaně Smetaně, bez které nemůžeme existovat, znovu manželovi Štěpánovi za neúnavné natáčení, zvučení, stříhání, exportování všech našich videí a péči o veškeré technické zázemí našeho podnikání
- 15.257 čtenářů mých mailů, 1.113 fanouškům na Instagramu, přes 9.000 sledujících na Facebookové stránce, 5.250 odběratelům mého YouTube kanálu. Baví mě být s vámi v kontaktu na sítích a vážím si vaší interakce, komentářů, lajků a srdíček, zpětné vazby, diskuzí, názorů i sdílení zkušeností.
- Děkuji za všechna pozvání na živé akce po ZUŠ po celé republice. Přednášela jsem v Praze, Polici nad Metují, na jaře mě čeká Příbram. Nemohla jsem kývnout na všechna pozvání, ale věřím, že i tak se uvidíme pokud ne živě na klavírních seminářích, pak tedy online na některém z workshopů nebo webinářů, které mám pro vás v plánu na rok 2024. 🙂
- Všem ženám v online podnikání, které mě inspirují a podporují a od kterých se mohu učit a být pro svou klavírní komunitu i naše báječné klienty ještě lepší lektorkou a lepší osobností.
Sobě děkuju, že jsem našla odvahu snít ve velkém. Odvahu postavit se za svůj klavírní projekt a přihlásit se s ním do mezinárodní školy pro úspěšné online podnikatelky. Cítím to jako obrovskou příležitost pro celou naši klavírní komunitu a budu se snažit nezklamat.
A vám přeji do toho nového roku 2024 hlavně hodně zdraví a spoustu krásných momentů u klavíru!
Eva
Jsem autorkou úspěšného eBooku Pohádkově snadné čtení not pro malé klavíristy a celé řady dalších praktických eBooků, které si ode mě můžete stáhnout zdarma.:-)
Více o mně se můžete dočíst ZDE >>
- Můj rok 2023 - 2.1.2024
- Fiktivní rozhovor: Wolfgang Amadeus Mozart očima Nannerl - 22.7.2023
- 9 nejkrásnějších klavírních filmových melodií - 4.7.2023